Původně jsem tento běh měla běžet v Praze. Ale po registraci jsem zjistila, že tento běh se běží ve všední den a nějako se mi až do Prahy jezdit nechtělo a tak jsem si vybrala závod v Kostelci nad Orlicí. Byl to takový "rodinný" běh, kde nikdo nic neřešil, pouze 120 závodníků. Trať vedla jak po asfaltu, tak i po lesních cestách a měřila 5,7 km. Po doběhu jsme si na místním koupališti lehli na trávu a pozorovali vyhlašování, což bylo super, lidé neodcházeli hned po doběhnutí, ale počkali až na konec závodu. Startovní balíček laděný do růžových barev se mi jako milovnici růžové strašně líbil, ale mužská část naší výpravy nadšená nebyla. Myslím, že tento závod také splnil mé očekávání a příští rok se těším znovu na tento závod, ale ještě popřemýšlím o výběru místa závodu.
Teda jako všechna čest, protože já jenom zírám, co všechno dokážete. Já teda taky sportuji, protože jsem zjistila, že už mi taky není osmnáct a potřebuji se sebou něco dělat. Na druhou si ale říkám, že jsou věci jako výplň vrásek, které se mi nejspíš taky nevyhnou. Ale tak co, žijeme jen jednou a chci vypadat krásná až do padesátky. Pak už je mi to jedno. :-D
OdpovědětVymazat