Cheat day - NIKDY!!!

Velmi často na facebooku vidím fotky nebo komentáře ohledně Cheat dne. Kde jednou za čas se prostě jeden den "sprasíte". Takže na fotkách cheat dne bývají hranolky, chipsy, pizza, sladkosti apod. Jednou jsem pod fotku cheat dne napsala komentář, že raději si dopřávám po malých částech to "prasení" než abych najednou v jeden den vše snědla. A radši si po kávě s dortem pak půjdu zaběhat a bez výčitek než prasit najednou. Docela jsem si tehdy tímto komentářem naběhla. Snesla se na mě vlna kritiky. Včera k nám přijela návštěva a můj den vypadal asi takto:

 

"Ráno klasická ovesná kaše i když jsem si ji nazdobila jahodami a bonbonem MonCheri. K obědu jsem se taky ještě držela ,kuřecí steak na liškách a rýže, kulajdu ta nebyla mléčná a velký kusy hub, no to by ještě byl docela normální den u mě. Pak následovala káva v kavárně, to už jsem si říkala mám si ten zákusek dát, ale dala jsem. Protože malinový vypadal luxusně s tou porcí malin. Bráchova přítelkyně na mě koukala jestli jsem nespadla z višně, že si zákusek tak vychutnávám a komentuji jeho lahodnou chuť asi tři minuty. A večer doma dělal taťka k večeři domácí hranolky, kterým jsem několikrát odolala a říkám si teď si je dám, když už prasím, tak prostě cheat day si udělám a dám si je i s tatarkou. Kdybych to byla tušila, tak bych si ten plný talíř ráda odpustila a ochutnala jenom jednu dvě hranolky. Jsem je snědla,  najednou mi bylo hodně těžko od žaludku, říkám jdu na orbitrek to vyhoním... 11,5 km hodina pryč, mě čím dal větší těžko.. Jsem lehla do postele, že půjdu spát, že to třeba zaspím. Funěla jsem já čuník na porážce na posteli a v hlavě mě šla myšlenka už nikdy více. To radši v malé míře a častěji."

 

Osobně si myslím, že držet určitou stravu - nemusí to být vyloženě dieta. A pak najednou se "sprasit" ve velkém, je mnohem horší pro žaludek, než si občas dopřát nárazově úplné hnusárny. 

 

Suma sumárum. Dokud si budu váhu držet nyní jak je. Že nepůjde nahoru. Tak si prostě občas ten zákusek a kávu dám, když půjdu do kavárny kvůli určité příležitosti. Ale na dlouhou dobu si rozmyslím myšlenku, "tak se dneska sprasím, jednou to nevadí". Dnes, den po "prasení" mám horší pocit, vyčitky, je mi těžko stále, pálí mě žáha, bolí mě hlava, prostě hnus. Takže tuto chybu s nárazovým přejídáním, již nikdy. Příště hlavně s rozumem.

 

 

Objednávka MyProtein UK

Docela často jsem si před vánoci objednávala, z různých e-shopů potravinové doplňky, topingy, pochutiny apod. Ale lákaly mě dost slevy a různé akce na stránkách MyProtein. Jsou dvě skupiny lidí, jedna si značku MyProtein chválí, druhá na ni nadává. A proto jsem si chtěla udělat vlastní názor. Na instagramu jsem objevila, že hodně lidí neobjednává z českých stránek, ale z oficiálních anglických stránek. A tak jsem začala zkoumat ceny. A ani se nedivím. Ceny jsou v úplně někde jinde na oficiálních stránkách než na českých. Je to asi dáno i nízkým kurzem libry, který se pohybuje okolo 28,7 Kč za libru. Byla jsem docela v šoku v porovnání 1 kg arašídového másla, které na oficiálním e-shopu vyjde na cca 93 Kč a v ČR 269 Kč (po jejich obvyklé 20 % slevě 215 Kč), ale i tak je rozdíl vělký. Pošta z Anglie je 145 Kč, clo ani daň jsem neplatila. Objednávala jsem v sobotu 24. února a zásilku odesílali v pondělí 29. února v okolo jedné hodiny v noci. Zásilku mi přivezlo PPL 2. března. Takže cca 5 pracovních dní, což je super.

 

Já zrovna měla štěstí na akci a sehnala jsem flavdrops za £2,79, tj. 81 Kč, nyní už mají po 20 % slevě za 4 libry. Chce to hlídat. Dále jsem nakoupila pro představu směs na palačinky £3,19, tj. 93 Kč. Syrup za £3,19, tj. 93 Kč. Impact Whey Protein 250 g za £3,19, tj. 93 Kč.

 

Výrobek	Cena v ČR	Cena v Anglii (29 Kč/1£)
Arašídové máslo 1 kg	269 Kč	174 Kč (£5.99)
Flavdrops	159 Kč	145 Kč (£4.99)
Syrup	179 Kč	131 Kč (£4.49)
Proteinový chléb	149 Kč	115 Kč (£3.99)
Směs na palačinky 200g	189 Kč	145 Kč (£4.99)
Impact Whey Protein	549 Kč	522 Kč (£17.99)

Pozn. Ceny jsou uváděny v plných cenách.

Ceny jsou uváděny v plných cenách. Když něco mají levnější v Anglii, druhý týden v ČR. Ale pořád ceny, když chytnete akci v Anglii, jsou lepší než v ČR. Např. bezešvé legíny stojí nyní v akci v přepočtu 650 Kč, ale v akci u nás vyjdou na 823 Kč. Je třeba hlídat, kdy mají akci v Anglii, mrknout na kurz libry.

Nyní už se bude jenom testovat a testovat. Samozřejmě vše si nenechám pro sebe, ale podělím se. Již nyní mám v košíků další výrobky, pro příští objednávku. Uvažuji o proteinovém chlebu, legínách, cookies, vitamínech, arašídovém másle v prášlu a další.

 

Těžké začátky běhu

Když jsme v tělocviku museli běhat povinně 1,5 km, měla jsem nervy již týden před. Nevím co se stalo, ale loni na jaře jsem vyběhla. Jen tak. Prostě potřebovala jsem pohyb, tak jsem vyběhla. Pamatuji si, že jsem uběhla kilometr a začalo tak strašně pršet, že jsem to vzdala. Po pár dnech jsem zkusila znovu vyběhnout indiánem delší trať cca 5,8 km a indiánem jsem doběhlo-došla za cca 0:51:34 minut. Á pak šli běhy 4,32 km za 0:39:51, 5,17 km za 0:43.06, 5,7 km za 0:48:29 apod.. Toto byly časy loni v dubnu. Strašně jsem obdivovala na instagramu a facebooku fotky ze závodů. V květnu mě známá přemlouvala, abych si v červnu s nimi šla zaběhnout 5 km Olympijský běh do Ústí nad Orlicí. I když mě to hodně lákalo, říkala jsem si, že na to nemám. A tak jsem jenom obdivovala. celé léto jsem neběhala, ani na podzim moc ne, ale v říjnu mě napadla myšlenka zaběhnout si NN Christmas Night Run v Praze. Nejdříve jsem projela loňské výsledky, jestli jsem schopná nebýt poslední. A pak jsem do toho uvrtala ještě tehdy přítele, který vůbec neběhal. Byla jsem nervní. Ale uběhla jsem to za nejlepší svůj čas 0:35:54. Ta atmosféra a nadšení, že nejsem poslední a že to uběhnu, mě nalilo do žil tolik optimismu a nadšení, že jsem začala plánovat další závody a začala běhat častěji. V lednu jsem si odběhla závod v Hradci Králové Winter Run, který mě opět nadchnul. Pořídila jsem si hodinky s GPS, abych mohla běhy si měřit a udělala jsi dlouhý seznam závodů, které bych chtěla absolvovat. Nyní mám nejrychlejší čas na 5 km 0:30:44. Také jsem si dala za cíl zvládnout 5 km pod 30 minut a když to zvládnu, tak bych chtěla pod 28 minut. Další úspěch pro mě je, že dokážu 5 km uběhnout již v kuse a ne jen indiánem. Nikdy jsem nevěřila, že je to o tréningu a vůli. Takže pokud se bojíte vyběhnout nebo také sníte si zaběhnout nějaký závod a bojíte se, určitě to zkuste. Hodně lidí běhá pro zábavu a nekouká na časy. A atmosféra a pocit v cíli je k nezaplacení. Kdo jednou zkusí, vyzkouší podruhé :)

 

 

Nedržím diety dle módy

Sleduji docela velké množství stránek, skupin na facebooku i instagramových účtů, které se zabývají různými druhy stravování, dietami apod. Chápu, že někteří lidé mají různé zdravotní problémy a proto nemohou různé druhy potravin konzumovat, ale je zde i hodně lidí, kteří se mi zdají, že nejí určité potraviny jako např. mléko, lepek, cukr apod. Někdy tito lidé jsou ve skupinách rýpavý a až hnusní na lidé, kterým náhodou ujede přehled o tom jaké množství má určitá potravina například cukru apod. Já osobně říkám, všeho s mírou. Hlavně si myslím, že pokud vážně není diagnostikovaná nějaká porucha, tak by člověk měl jíst vše, ale s mírou.

 

Osobně je známo, že konzumujeme hodně cukru, ale je dost těžké uhlídat potraviny, které mají méně nebo více cukru. Já se řídím heslem, snažím se omezovat zjevné cukry. Ano, nejsem zastáncem sladkých nápojů, myslím si, že je zbytečné do sebe cpát cukry z nápojů, protože stejně žízeň Vám tyto nápoje nezaženou. Nápoje se sladidly mě osobně nechutnají a myslím si, že je to také dost velké zlo. Pokud si člověk navykne nesladit nápoje, pít čistou vodou, ušetří si docela velké množství cukru. Pečivo je jedním z dalších podob zla. Nejdříve jsem se snažila pečivo omezit a pak následně vynechat, ale uvědomila jsem si, že proč? Proč se snažit vytěsnit lepek z jídla, když nemám žádnou nemoc nebo alergii, začala jsem se bát, že by se místo dosažení efektu zhubnout mohl začít projevovat negativní efekt a mohla by třeba po pár letech vytěsnění pečiva vážně začít být alergická na něho. Dříve jsem snědla denně třeba šest kusů bílého pečiva denně, to je strašné číslo, ale pokud si občas dám kousek pečiva nebo jednu celozrnnou housku, tak přeci po tom neztloustnu.

 

Mým hlavním cílem je, nerozhodit si organismus. Už teď je docela zátěž pro organismus, že si musel během několika měsíců zvyknout na úplně jiný systém a typ stravování a intenzivní sport. Motivační skupiny jsou super, ale chce to brát docela hodně s rezervou a udělat si svůj obrázek a názor. Já si beru od všeho něco. Mým cílem je korekce CUKRU a TUKU. Jenomže pokud omezíte nebo vynecháte cukry, měli by jste zavést vyšší příjem tuku. I recepty ve skupinách, které vynechávají cukr, tak zase neomezují tuky. Já když se podívám na složení, tak první na co koukám jsou Kcal, poté cukr a poté tuk a jako bonus obsah bílkovin. Dneska mi jeden spolužák povídá při rozhovoru, že miluje vajíčka a já že taky. A teď mi povídá tak jeden žloutek a čtyři bílky to je super a já no to já tak dvě celá vajíčka a ona se zhrozil, že přeci žloutek je kalorický. Mě povídá celé vejce má 150 Kcal a bílek 40 Kcal (hodnotu vajíček jsem si vážně nezjišťovala) a já mu povídám, a co uděláš s těmi zbylými žloutky? A on no vyleju je. Bože, nejsem blázen, jsem mu odpověděla, to si radši půjdu zaběhat. Prostě se z kcal nezblázním. Přeci si vajíčka dávám většinou ráno k snídani nebo po tréninku, tak to nebudu úplně hrotit. A pak vidím, jak zakusuje zlaté polomáčené sušenky, povídám, to ti kcal nevadí? Jsi zahřeším no a, mi bylo odpovězeno. Takže berte vše s rozumem. Tím neříkám, že si nezahřeším. Já zrovna včera před cvičením pump fx jsem snědla kynutý koláč, ale musím říci, že jsem z toho neměla takový chuťový požitek jako dřív. Strašně přeslazený koláč, až zbytečně bych řekla. A povídám taťkovi, který se snaží taky nejíst cukr ještě snad více než já. Proč dělají ty koláče tak sladké, to není dobrý. A taťka mi povídá větu v tom smyslu, že jinak by lidi ten koláč nekoupily, kdyby nebyl tak sladký, že se mi to jen zdá, že na to nejsem zvyklá. Je to asi pravda, člověk si odvykne. Radši jsem si ještě po cvičení šla dát půlhodinku na orbitreku ještě, abych vážně ty kcal ze sebe vyhnala :D

 

V jednom s příštích článků Vám napíšu, kdo mě motivuje na sociálních sítích:)

 

 

Jídelníček sestavený na míru

Když se někomu líbí moje přeměna, tak dost často mi píše každý stejnou zprávu:

 

"Ahoj, můžu se optat, co jsi dělala, ze jsi zhubla? Jídelníček Vám někdo sestavovat nebo sama?"

 

 Jak již jsem zmiňovala. Jídelníček mi nikdo nesestavoval, ani jsem nebyla pod zkušenou osobou, která by dohlížela, jak se stravuji. Jídelníček jsem si nikdy nepsala, ani nesestavoval na papír. Proč? Protože by to pro mě byly zbytečně vyhozené peníze a stejně bych ho nedodržovala. Nebudu si nakupovat přesně podle toho, co mám napsané. Natož stát půl dne v kuchyni a krabičkovat, vážit, počítat. To ani náhodou. To ten čas raději strávím sportem nebo něčím jiným. Ano často peču nebo vařím, ale i dost pro rodinu, takže nemůžu vařit úplnou dietu. Navíc nechodím si každý den nakupovat, abych mohla si přesně něco navařit. Ve všední dny, když jsem v práci, tak se velmi často chodím stravovat na obědy do závodní jídelny.

 

Ze začátku jsem si psala příjem kcal do aplikace a hlídala denní příjem kcal. Ale to již také nedělám, protože mě to nebaví a zabere to taky docela dost času. I když tedy hodinky Garmin mají aplikaci přidruženou MyFitnessPal, kde stačí ve většině případu naskenovat pouze čárový kód a všechny makra jsou již vypsána. Ale také to nedělám, možná se k tomu zase vrátím, až začnu tloustnout. Právě, že kdybych držela se přísně jídelníčků, musela bych to již dodržovat na celý život a to prostě já nechci. Bojím se jojo efektu. Navíc se nechci zařadit do nějaké přesně definované skupiny diet, abych si nerozhodila zdraví organismus. Takže jak už jsem jednou psala. Sportuji, abych mohla jíst. A to stále platí. Kdo mě sleduje na intagramu nebo facebooku, tak vidí, že vážně jím, dost si vařím, hřeším. Ale to, že to funguje na mě, neznamená, že tento styl bude fungovat i na ostatní.

 

Takže suma sumárum pro mě:

1. omezit cukry, tuky, pečivo, knedlíky

2. pij vodu a neslazené čaje, kávu

3. pohyb a to jakýkoliv

4. zapojit mozek a přemýšlet o tom, co a kolik člověk jí

5. chodit pěšky

6. radši zhřešit než se nervovat.

 

Možná se dá říci, že jsem se projedla a prosportovala k lepšímu já:)

 

 

Míšakrtek dort bez mouky

Původně jsem chtěla péci taťkovi k svátku zdravější Míša dort, ale měli jsme doma docela dost banánů a tak jsem je do něho přidala. A tak vznikl "Míšakrtek" dort:) Dort je výborný, vláčný, taťkovi strašně chutnal a prý je to nejlepší zdravější věc ode mě zatím. Takže se stane častým dezertem. Vůbec není poznat, že v něm není mouka. Na mém instagramu, jste si psali o recept, tak jsem ho sepsala i sem srozumitelněji. 

Těsto

5 vajec

odměrka proteinu (nejlépe čokoládového, já měla pouze kokosový, tak jsem ho tam dala)

sáček čokoládového pudingu

25 g kakaa

1/2 prášku do pečiva

sladidlo (já dala čokoládové flavdrops od MyProtein, 3 kapátka, ale příště dám pouze 2)

50 ml sojového kokosového mléka Alpro (pokud máte čokoládové, tak dejte to a nebo dejte kravské)

Krém

2 vaničky tvarohu

med nebo oblíbené sladidlo

vanilka

2 větší banány

Poleva

3/4 tabulky vysokoprocentní čokolády

trochu kokosového oleje

*Bílý nápis je udělaný topingem od BodyLab příchuť bílá čokoláda. 

Postup

Žloutky oddělíme od bílků, ze kterých nakonec vyšleháme sníh. Všechny ingredience smícháme dohromady a přidáme sníh. Těsto nalijeme do formy a pečeme na 150 stupňů, cca 20 minut. Mezi tím utřeme tvaroh, med a vanilku v hladký krém. Na hotový korpus nakrájíme na plátky banány a navrstvíme tvarohový krém. Polijeme rozpuštěnou čokoládou s kokosovým olejem. Zdobíme dle libosti. 

Moje ovesná

Ohledně ovesných kaší je mnoho negativ, že vám dodají rychlou energii, která nevydrží apod. Já osobně se vždy ovesnou kaší "natucnu" pomalu až do oběda. Také ji nejím denně, většinou pouze o víkendu nebo když mám dovolenou. Ono není se čemu divit, já když vidím na intagramu ty nazdobené ovesné kaše, které nejdou pod vrstvou pochutin na vrchu ani vidět, tak se ani nedivím, že jsou vlastně tak energeticky náročné. Protože na nich vidíte třeba půl čokolády Milky, tak to bude ještě větší bomba.

 

Stále mi na instagramu nebo i facebooku chodí dotazy, jak si dělám ovesnou kaši. Připravuji si svoji směs na kaši, protože se mi osvědčila nejvíce. I když z mnoha stránek na mě vyskakují reklamy na nejrůznější ovesné, proteinové kaše apod. Tak nejvíce mi stejně chutná moje směs. Ve většině případů mají prodávané směsi hlavně líbivý obal a dobře propracovaný marketing. A samozřejmě vysokou cenu. Já si základní směs připravuji ze tří surovin VLOČKY, OŘÍŠKY, KOKOS a další surovin přidávám až když kaši vařím, dle chuti a dle toho, co zrovna máme doma. Ač se to možná nezdá základem jsou kvalitní vločky. Já kupuji nejčastěji EMCO buď modré nebo červené. U nás jsou docela těžko sehnatelné, mají je jen v Tescu a občas je seženu v Bille. Občas je nahrazuji vločkami z Lidlu. Vyzkoušela jsem mnoho značek vloček, tyto se krásně nasáknou a jsou měkké. Kolikrát se mi stalo, že vločky jiných značek byly tvrdé a to i když vločky jsou pomleté skoro na hrubou mouku :) A kaše z tvrdých vloček je hnus a to ji vařím pomalu. Základní směs z vloček, oříšků a kokosu pomelu v mixéru na jemnou směs. Vždy dělám z celého pytlíku vloček a přiměřeně kokos a oříšky. Nějak to nevážím. Směs skladuji ve sklenici. Nečekejte prosím, že napíšu přesný recept kolik čeho. Já sama to beru odhadem. Doma mám stálý hrneček ve kterém vařím kaši a vím, že když jenom pro sebe dělám kaši, tak do půlky dám mléko a když i pro bráchu, tak musí být celý plný. Do sojového nebo kravského mléka (já dávám půl a půl) přidám obvykle chia semínka a pak dle chuti např. perníkové koření, skořici, čtvereček hořké čokolády, kokos. Když je mléko vlahé přidám směs na kaši, zase přiměřeně, nevážím. Když je dlouho ta směs řídká, tak trošku přidám a za stálého míchání než zhoustne vařím. Poté naliji do misek a zdobím zase podle chuti nebo co dům dal. Nejčastěji arašídovým máslem, topingem, ovocem, medem, semínky slunečnice, dýně apod. Nehledejte v tom žádnou vědu. :)

 

 

Rok práce a 27 kg dole

Ještě před rokem kdyby mi někdo řekl, že za rok ze mě bude "baba k nepoznání" o skoro 27 kg lehčí, která bude milovat běh, motivaci a sport. Klepala bych mu na hlavu. 13.3.2017 datum, kdy jsem změnila svůj život, pohled na svět, pohled na životní styl, pohled na lidi, pohled na sport apod. Nebudu říkat, že to bylo nebo je lehké. Ale až ten rok jsem se mnoha věcí naučila. Ale nelituji ani jedné slzy, potu a každé minuty odříkání a pevné vůle. Začínala jsem na váze 103,5 kg a nyní jsem na váze 76,5 kg. Centimetry jak šli dolů to nevím, protože jsem se na začátku nezměřila a pak jsem to již neřešila. Ale konfekční velikost šla hodně dolů. Měla jsem na začátku velikost triček 42-44 a nyní většinou 38 (dokonce jsem teď oblékla bundičku značky Puma velikosti S, v domnění, že je to M), velikost kalhoty 46-48, nyní 40-42, možná ještě 44. Je to sporné, protože každá firma má jiné rozměry, jinak oblečení sedí. A zadek a stehna to je prostě můj problém, který je možná i dán v genech. Pocházím z rodiny, kde ženy bývají "krev a mlíko".

 

Ze začátku jsem se snažila vážně tvrdě nejíst cukr, tučné věci apod. Nyní už jsem dost věcí přehodnotila a pokud chci udržet váhu tak, aby se nedostavil jojo efekt, přestala jsem držet to úplně striktně. Nyní si dopřeji i sladký koláč, bonbon. Protože se nechci trápit tím, že nebudu už moci si dát něco, co mě dřív strašně chutnalo. Je potřeba pohyb a to jakýkoli. Jsem alergická na příspěvky ve skupinách typu cheat day, přesné poměry maker, komentáře typu - je v tom hodně cukru, ten a ten cukr není zdravý, ovoce večer je zlo, apod. Bože.

Na rovinu říkám, ano hřeším.
Včera zrovna jsem před cvičením snědla dva tvarohové koláče, měla jsem prostě na ně chuť, velkou chuť, ale věděla jsem, že jsi půjdu zacvičit, že mám splněný denní počet kroků a že vlastně skoro denně sportuji. Pokud nejsem ve škole nebo není vážně něco závažného, že bych nestíhala. Proč se trápit tím, že si nemůžu již nikdy nic dát. Kdo mě sleduje na instagramu, tak vidí, že docela často něco zdravějšího peču, vařím. Strašně mě to baví. I když si připadám občas jak ježíšek s taškou plnou jídla, kterou si nesu do práce, ale na tom nic není, že :)

Slyším často "Ty nic nejíš, proto jsi zhubla"
No to určitě, já milovník jídla. Já bych nepřežila nejíst. Já, která jím i očima. Kdo se mnou žije doma, tak ví, že jím. V závodní jídelně mi nestačí tác.
Razím heslo, základ dne je snídaně. Tu si velmi často nebo spíš denně dopřávám na sladko. Ve všední den v práci to bývá z domu upečená zdravější verze buchty, tapiokový puding, vločkové lívance, jogurt s müsli, o víkendech to je stálice ovesná kaše. Následuje svačina v podobě ovoce, někdy pečiva s pomazánkou a zeleninou, někdy jenom zelenina, bílý jogurt apod. Oběd mám také vždy dost vydatný, protože se snažím mít největší kalorický příjem do oběda, takže do cca 12-14 hod. Odpoledne se snažím již tolik nejíst. Na oběd ve všední dny chodím většinou do závodní jídelny. Kde si vybírám jídla s masem a jako přílohu rýži, brambor, kuskus, pohanku apod. Ale i bezmasá jídla jako např. houbový kuba, kuskus se zeleninou. Nevyhýbám se zas tak ani omáčkám, výhodou je, že si mohu v jídelně vyměnit přílohu. Takže pokud je k omáčce knedlík, který nejím, tak si ji dám s rýží. Když tak přemýšlím, tak knedlík jsem za ten rok moc neměla. Možná by se to dalo spočítat na prstech jedné ruky. Řekla bych, že asi tak třikrát, z toho jednou větší porce na svatbě mé kamarádky, ale to byla nutná výjimka a také to byly poctivé karlovarské knedlíky. Ne žádný náhražky z hypermarketu. Odpoledne před cvičením moc nejím, občas ochutnávám, protože před cvičením obvykle vařím nebo peču, takže musím ochutnat, abych věděla jaké to je a jestli jídlo ještě potřebuje dochutit. Ale také jsou výjimky a třeba před cvičením jdu na kávu s kámoškou a dám si třeba koláč. Osobně mě chybí spíše koláče než dorty ze sladkého. Takže když jdu do cukrárny, tak mě ani dort neláká a pokud nemají koláč, tak si nedám nic. Jediná výjimka z dortů na kterou jsem nezanevřela a můžu se ji ujíst je medovník. Ale ten kupujeme ve zvláštních případech a událostech. Takže ho taky nejím denně, že:) Po cvičení někdy večeřím a někdy ne. Podle toho jestli mám hlad nebo nemám. Vím, že doporučují něco po cvičení sníst, ale z nutnosti si nedávám. Ale když hlad mám a pokud je doma maso, tak se zeleninou. Bílý jogurt. Kdo mě sleduje na instagramu nebo facebooku a nebo mě zná osobně, tak ví, že já vážně nejsem typ člověka, který by vydržel hladovět a nebo si nedopřál něco dobrého:)

Čím hřeším a co jím na oslavách?
Moc jsem si neoblíbila proteinové tyčinky. Zdají se mi docela umělé, o ceně ani nemluvím. Ale najdou se výjimky třeba proteinová tyčinka Mars. Strašně mi chutnají tyčinky od Mixit. Nyní mám objednaných dost pochutin od značky MyProtein, tak jsem na ně zvědavá. Ale ve všech pochutinách je zase ve většině případů strašně cukru, takže je to dobré na cesty nebo při sportu do kapsy. Když jsou oslavy, na které jsem pozvaná, tak se snažím ten den si jít pořádně zasportovat, aby si mohla dát, třeba klasickou buchtu nebo jeden chlebíček. Tvrdý alkohol nepiji. Piji šampus na oslavách a nebo bílé víno (nyní mám nejraději suché). Moc toho nevypiji, protože mi nyní strašně "leze alkohol do hlavy", takže tak jednu dvě sklenky. Když si chci dát doma skleničku nebo připravuji jídlo na oslavu. Tak si pro sebe udělám pomazánku z tvarohového základu a k tomu buď celozrné krekry, celozrné pečivo, zeleninové proužky apod. Co se týká brambůrků a chipsů k vínu, tak mám ráda proteinové chipsy a v DM drogerii si kupuji Vegee chipsy od značky Organique.

Co cvičíš?
Sport mě musí bavit, pokud mě určitý typ sportu nebaví, tak to nedělám. Musí se mi hodit i časově do mého dne. Chodím běhat, jezdím na kole a koloběžce (teď v zimě nejezdím), chodím na kolektivní cvičení (pump fx, deepwork, bodyaction, piloxing, walking, trx apod.), cvičím doma (většinou cviky s nakládací činkou pumpem, činkami, kettlebell, posilování se závažím na ruce a nohy apod.), ve sklepě v baráku máme malou posilovničku, tak tam chodím na orbitrek, když je venku velká zima nebo se mi nechce jít běhat ven. Snažím se co nejvíce chodit pěšky. Dříve jsem si hodně vozila zadek v autě a chodila jsem velmi málo.

Co kůže, neplandá?
V mnoha skupinách, které sleduji se objevují hodně i příběhy, že lidé drží diety a necvičí, že je to nebaví nebo že se jim nechce (tento názor úplně nesnáším), ale pak je vidět spadlá kůže. Já osobně na sobě nijak nepozoruji, že bych měla spadlou kůži, spíš ještě tam z ní vyčnívá špek, než aby plandala. (můžete sami posoudit z fotek). Co jediné, tak to jsou prsa, ty se hooodně zmenšily a ty pevné bohužel nejsou. Ale s tím jsem počítala, co se dá dělat, něco za něco. ´

Další cíle?
Co se týká váhy, chtěla bych se dostat na váhu 69 kg, vytvarovat a posílit tělo. Co se týká sportovních cílů, chtěla bych 5 km stáhnout pod 30 minut a možná i 25 minut. Dále si odběhnout závody delší než 5 km, takže další cíl je 10 km a když hoodně začnu makat, tak si začíná můj mozek pohrávat s myšlenkou o půlmaratonu na podzim. Dále bych chtěla vyzkoušet závod Predátor, Sparťan apod.

 Dále bych chtěla začít ještě více motivovat další lidi k lepšímu životu - k lepšímu já.

 

 

Fotka v růžových šatech z roku 2016 je moji noční můrou a velký varováním, abych zase nestloustla.
Tuto fotku třetí, jsem vložila, protože slýchám: "Ty máš teď ručičky, jak párátka" :) To je vtipné, zatím si vážně nepřipadám, že takhle vypadají párátka, ale oproti dřívějšku je to vážně rozdíl :D